Zpracování instrukcí a přerušení

Jakmile zapneš počítač, procesor společně se základní deskou hledá místo, odkud začít číst instrukce. Tyto první instrukce reprezentují většinou nějaký operační systém jako je například Windows nebo Linux.

Procesor si všechny instrukce kopíruje do své interní paměti (které se říká „cache“) protože zde může tyto instrukce číst svoji plnou rychlostí (např. 4 GhZ = 4 miliardy instrukcí za vteřinu).

Přerušení

Do procesoru se ale může kdykoliv dostat instrukce přerušení (nebo „interrupt“) která tok instrukcí přeruší dokud není přerušení zpracované jinými instrukcemi.

Procesor sám o sobě neví, jak má přerušení zpracovat a spoléhá se na to, že mu to někdo před přerušením řekl. Jinými slovy, procesor musí pro přerušení vědět, jaké instrukce má pro dané přerušení spustit. Jakmile tyto instrukce proběhnou, procesor pokračuje v instrukcích, které zpracovával před přerušením.

K čemu je tohle dobrý?

Pohni ukazatelem myši. Gratuluji – právě v procesoru došlo k přerušení.

Nejjednodušší příklad přerušení je právě pohyb myši nebo ťuknutí do klávesnice. Procesor v ten moment dostane signál přerušení například od myši a od operačního systému ví, že musí provést nějakou sadu instrukcí která způsobí, že vidíš pohyb myši na obrazovce. Procesor přerušení zpracuje a pak pokračuje v tom, co dělal před tím.

Shrnutí

  • Procesor zpracovává instrukce ve své interní paměti nazvané „cache“
  • Přerušení je instrukce do procesoru, která přeruší současný tok instrukcí a procesor musí toto přerušení zpracovat.
  • Procesor musí předem vědět, jak přerušení zpracovat.
  • Přerušení proběhne například při použití klávesnice nebo myši.