Telegraf bylo první elektronické nebo rádiové zařízení pro komunikaci z bodu A do bodu B, vymyšlené už v polovině 19. století.
Na telegraf navázalo zařízení, kterému se v angličtině říká teleprinter nebo telex, v češtině dálnopis. Zařízení na dálnopis fungovalo tak, že člověk ťukal něco do klávesnice a tento text se rovnou tisknul na papír na straně příjemce.

Nejstarší počítače se někdy po 2. sv. ovládaly počítače přes různá táhla, páky, spínače a podobně. Příkazy se později do počítačů zadávaly přes děrkovací štítky a s nástupem dálnopisu (teleprinetrů) vznikly první zařízení, kde uživatel interagoval s počítačem skrz klávesnici.
Veškerá interakce s počítačem se tiskla na papír. Zadali jste příkaz, stiskl „Enter“, příkaz se spustil a veškerý výstup, který příkaz vygeneroval, se tisknul na roli papíru. Abyste zjistili, jestli se příkaz provedl a co vlastně udělal, museli jste se podívat na papír co se vytisklo.
Až později vznikly obrazovky a s nimi zaniknul i neustálý tisk na tehdejších hlasitých jehličkových tiskárnách.

Terminál je název pro fyzické zařízení, pomocí kterého se zadávají příkazy do nějakého jiného, odděleného zařízení někde jinde. Slovo konzole vzniklo až později pro pojmenování počítačů s obrazovkami. Ty technicky vzato mohly fungovat i jako terminály.
Rozdíl mezi těmito pojmy v IT už kompletně zanikl. Konzole, terminál a příkazový řádek je jedno a totéž. Slovo „terminál“ se používá už jen v Linuxech ale při práci s Linuxy většinou nemluvíte o terminálech ale o shellu nebo o bashi, což vysvětlím později.
Konzole nebo „příkazová řádka“ dnes
Slovo „terminál“ se už moc nepoužívá, většina ajťáku mluví buď o konzoli, o „shellu“ (co je „shell“ popíšu v pozdější kapitole) nebo o „command lajně“ z anglického „command line“, takto se označuje nejčastěji příkazová řádka ve Windowsech.

Operační systémy pro koncové uživatele už dávno příkazové řádky odhodily stranou. Obyčejní uživatelé používají myš a klávesnici pro interakci s grafickými prvky, které reprezentují graficky ovladatelné aplikace. Běžní uživatelé již nepotřebují znát ručně zadávané příkazy.
Příkazová řádka nezmizela ale stal se z ní samostatný program. Pro moderního ajťáka je často normální používat více druhů příkazových řádek, které se liší podle OS kde se používají ale i podle podporovaného skriptovacího jazyka.
Příkazové řádky v dnešní době, přestože už to není potřeba, přebírají stylizaci starých CRT obrazovek kde se zobrazoval světlý text na černém pozadí. Pouze Apple to dělá jinak – na Mac počítačích se ve výchozím stavu zobrazuje příkazová řádka s černým textem na bílém pozadí.

Ajťáci velmi často s příkazovou řádkou pracují a nebo vytváří jednoduché aplikace, které nemají žádnou grafickou reprezentaci a výstup těchto aplikací si lze prohlédnout jen do příkazové řádky. Vytvářet grafické reprezentace je totiž dost pracné a pro jednoduché aplikace stačí pouze textový výstup.
Shrnutí
- Pojmy terminál a konzole se v dnešní době už nerozlišují. Tyto pojmy pochází historicky ze zařízení, přes které se posílaly informace nebo zadávaly instrukce pro počítače.
- Operační systémy historicky nebyly nic jiného, než příkazové řádky, kam bylo možné zadávat jména programů, které se měly spustit.
- V dnešní době jsou příkazové řádky samostatné programy v mnohem komplexnějších operačních systémech.